Avlcz

Vícegenerační bydlení může být řešením pro mladé rodiny, které mají problém sehnat odpovídající byt či dům, nebo třeba pro staré rodiče, kteří už se o sebe sami nedokážou postarat a potřebují pomoc od „mladých“. Přestože slýcháme množství příběhů, které nám říkají, že vícegenerační soužití je peklo, existuje řada – ne tak hlasitých – lidí, kteří takto bez problémů žijí.

Souhlas všech
Aby se soužití několika generací (třeba i čtyř) nezkomplikovalo hned na začátku, je nutné, aby s tímto řešením souhlasili všichni zúčastnění. Nikdy není dobré, když se jeden nebo více členů domácnosti cítí do něčeho vmanipulováni nebo nuceni.
Tolerance
Každý má své libůstky, které ve společné domácnosti začnou dřív nebo později vycházet najevo. Pokud nejde o nic závažného, měl by každý přimhouřit oči a tolerantně si uvědomit, že i on jistě dělá něco, co ostatním ve společném obydlí vadí. O podobných averzích se však nebojte komunikovat a společně je řešit.
Respekt k soukromí
Vyhradit vlastní prostor každému jednotlivci; určit si, kde se bude klepat a které místnosti budou využívat všichni společně, je základem úspěšného zvládnutí vícegeneračního bydlení. Prarodiče zkrátka musí respektovat soukromí mladé rodiny a stejně tak by vnoučata neměla dorážet na babičku s dědou, kteří si chtějí užít chvilku klidu.

Pravidla
Přestože stanovování pravidel a hranic nemusí být příjemné, obvykle se společné soužití bez tohoto kroku neobejde. Stanovte si, kdo kde bude uklízet, zda si bude každý vařit sám a jak to bude se střídáním v kuchyni či jakou teplotu budete ve společném obydlí udržovat. Do budoucna to ušetří spoustu hádek a zbytečného stresu.
Vícegenerační bydlení může být výhodné a v mnohém i obohacující (především pro malé děti, které se tak učí respektu k potřebám prarodičů) , je však nutno přistupovat k němu s nadhledem, klidem a velkou dávkou a tolerance.