Avlcz

Justice není všemocná. Nedokáže spasit všechny a všechno. Soudci a soudní aparát jsou totiž také jenom lidé, byť je na ně kladen nějaký větší morální apel a jsou pod drobnohledem. Co ale soudy jsou určitě, tak jsou přetížené. Málo lidí, hodně věcí a problémů. A tento deficit se pociťuje čím dál více, například u jednoho blíže nespecifikovaného soudu se čeká jenom půl roku na jednoduchý proces. A to je pouze začátek, celé řízení se může protáhnout, kde na to ale brát čas? A společnost to také nebere nějak zlehka. Největší pálky se vždycky platí po každém skončeném řízení – to se vyplácejí advokáti a zástupci a bůh ví co ještě. Ale ani před tím to není úplně jen tak.

Poplatky jsou nastaveny tak, aby odlehčily systému

Proč je vlastně soudní řízení zpoplatněno, když má být justice a obrana zájmů zpřístupněna každému? To proto, aby se zamezilo zbytečnému zatěžování soudu. Soud je totiž povinen projednat, minimálně odůvodněně rozhodnout, o každém podání, jakkoliv hloupém či nelogickém. To znamená, kdyby Křemílek a Vochomůrka napsali žalobu o zaplacení kupní ceny a jako žalovaného by označili stát Tramtárii, soud by se tím musel, minimálně pár minut, zabývat a odpovědět (pravděpodobně odmítnutím žaloby pro neodstranitelný nedostatek procesních podmínek). Ale pokud je řízení zpoplatněno soudním poplatkem (který se počítá buďto na pevno nebo ze souzené částky), tak už si jen tak někdo nedovolí posílat tam „žertovná podání“ a zkrátka soudit se o každou ptákovinu.

Soud se může pořádně „prodražit“

Člověk, který chce, aby mu bylo soudně vyhověno, holt musí platit. Minimálně tedy do doby, dokud nevyhraje a právo na náhradu nákladů si vymůže po druhé straně sporu. Horší ale je, pokud člověk prohraje, byť je spravedlnost na jeho straně, a potom on musí platit veškeré výdaje a náhrady. To se potom jen tak z fleku a ze zaměstnanecké mzdy těžko utáhne. Přesně pro tyto případy je tu možnost, jak si zachránit kůži, aniž byste museli sahat po rezervách nebo penězích pro děti na vysokou.