Užitečné paprsky
Byl to Wilhelm Conrad Röntgen, skromný německý fyzik, díky kterému je diagnostika pohybového ústrojí běžnou záležitostí. Zpočátku se Röntgen věnoval výzkumu fyzikálních vlastností plynů. Později publikoval práci týkající se vlastností krystalů. Významným datem pro technologický pokrok ve zdravotnictví byl ovšem osmý listopad osmnáct set devadesát pět, kdy zcela náhodou, při jiném experimentu, objevil neviditelné paprsky.
Rentgenové paprsky, nazvané dle svého objevitele, jsou formou elektromagnetického záření, k němuž patří například radiové vlny, mikrovlny, viditelné či ultrafialové světlo ad. Rtg záření má ovšem kratší vlnovou délku a více energie než světlo. Vzniká nárazem negativně nabitých částic (elektronů) do wolframové desky, která je odráží již ve formě rentgenových paprsků. Lidské oko jej nevnímá.
Využití rtg paprsků v diagnostice
Přesto, že jsou tyto paprsky neviditelné, dají se zachytit na fotografický papír. Díky tomu, že mají tak obrovskou energii, proházejí některými tkáněmi jako světlo záclonou.
Snímkování probíhá tak, že se vyšetřovaná oblast nastaví pomocí běžného světla přes průsvitný terč a po přesném zaměření, se prosvítí rtg paprsky. Tkáně, kterými tyto paprsky projdou, se na snímku objeví černě, naopak tkáně a kosti, kterými neprojdou, se projeví, jako bílé stíny.
Tkáně se totiž liší podle propustnosti rtg záření. Kosti, které obsahují vápník, záření zcela pohlcují a zobrazí se tak na snímku bíle. Kůže, tuk, svaly a krev naopak černě, protože paprsky propustí.
Vysoké dávky rtg záření jsou velmi nebezpečné, proto je nutná přísná evidence včetně nutnosti užívání kontrolních snímačů záření pro personál. K ochraně citlivých orgánů se používají olověné clony, které záření nepropustí.
Kromě využití této diagnostické metody v traumatologii se rentgen využívá i při diagnostice plic a srdce. Velmi dobrým pomocníkem je i ve stomatologii a otorhinolaryngologii..
Pokročilou diagnostickou metodu, která využívá krouživého rentgenového paprsku, známe jako tomografické vyšetření (CT).
